Pokud jste se podívali do nastavení svojí grafické karty, možná vás překvapilo, kolik sdílí vaší operační paměti. Pokud máte obavu, že kvůli tomu máte operační paměti méně, nemusíte mít strach: nová koncepce ovladačů grafických karet WDDM totiž umí s pamětí počítače pracovat chytře.

Grafická karta dokáže díky ovladačům WDDM lépe využívat
operační paměť, aniž by ji musela mít vyhrazenou

Nikoli, jak je ostatně vysvětleno v tomto dokumentu (Microsoft Word, 989 kB) od Microsoftu. Před pochopením toho, jak funguje přidělování paměti, je nutné znát dvě různé paměti:

Vyhrazená paměť (Dedicated memory) je paměť grafické karty, která je zpravidla přítomna přímo na grafické kartě. Může to však být i část operační paměti, pokud je napevno vyhrazena, například v BIOSu. Tato paměť nikdy nemůže být využita pro jiný program, vždy je využívána jenom grafickou kartou. Pokud jí grafická karta tolik nepotřebuje, leží ladem.

Oproti tomu sdílená paměť (Shared memory) je část operační paměti, kterou však grafická karta může využít. Běžně je však k dispozici systému, může být použita na běh jakéhokoli programu nebo schraňování dat. Může se také stát, že nebude dostupná pro grafickou kartu, protože prostě bude obsazena.

Podobně, jako jsou dva typy pamětí, které může mít grafická karta k dispozici, jsou i dvě možnosti, jak jsou grafické karty v počítači přítomny.

Samostatné grafické karty se připojují přes sběrnici (PCIe, AGP nebo PCI) a mají většinou samostatnou vyhrazenou paměť, do které mají velmi rychlý přístup (díky tomu mohou tyto karty poskytovat vysoký výkon zejména ve hrách). Mohou však využívat i část operační paměti - přistupují k ní však skrze sběrnici a proto je přístup do takové paměti pomalejší.

Oproti tomu integrované grafické karty mají svůj procesor (GPU) umístěn na základní desce jako součást tzv. severního mostu (North Bridge). Nemají svoji operační paměť a proto musí vždy mít alespoň trochu operační paměti vyhrazené pro sebe. Další část paměti však také mohou sdílet.

Integrovaná grafická karta si může vyhradit část operační paměti dvěma způsoby. Může to zařídit už BIOS, kdy ještě před zavedením operačního systému (tzv. POST, power-on self-test) dojde k vyhrazení části operační paměti - tato část pak už později není přístupná počítači, je už vyhrazena jen a jen grafické kartě. Tato vyhrazená (rezervovaná) paměť se tak nebude dále zahrnovat do celkové operační paměti počítače a v okamžiku, kdy si ve Windows vypíšete množství osazené operační paměti v počítači, uvidíte už sníženou hodnotu.

Druhý způsob je vyhrazení paměti až ovladačem během spouštění operačního systému (ještě před přihlašovací obrazovkou). V tomto případě bude Windows ukazovat celkovou operační paměť nesníženou, přestože takto vyhrazená část také nemůže být použita pro nic jiného, než pro účely grafické karty.

Kombinace ovladačů WDDM a technologií grafický procesorů (ATI i nVidia) tak umožňuje dát grafické kartě k dispozici proměnné množství paměti. Systém DirectX ve Vistě a vůbec celá architektura ovladačů WDDM o tom také dokáže informovat. Jednoduchý příklad: (samostatná) grafická karta má k dispozici 64 MB svojí rychlé paměti, nicméně její procesor GPU je připraven pracovat s 256 MB paměti. Ovladač WDDM je tedy schopen nabídnou 192 MB operační paměti, bude-li to potřeba, nicméně samozřejmě s tím omezením, že tato paměť bude pomalejší. Systém, rozhraní DirectX a případně i náročná hra musí mezi těmito hodnotami dělat rozdíly, protože pokud by se hra rozhodla využívat celých 256 MB v představě, že se jedná o rychlou paměť grafické karty, nedopadlo by to dobře, část paměti by byla pomalejší.

Jak tomu tedy rozumět?

Pokud se podíváte do nastavení svojí grafické karty (klepnout na plochu pravým tlačítkem myši, Přizpůsobit, Nastavení zobrazení, Upřesnit nastavení - první záložka Adaptér), uvidíte čtyři hodnoty. Na prvním řádku vidíte, kolik paměti by teoreticky dokázala vaše grafická karta využít. Na druhém řádku vidíte vyhrazenou paměť, tzn. kolik je jí přímo na grafické kartě. Tuto paměť na nic jiného nevyužijete. Třetí hodnota je množství vyhrazené operační paměti, ani tuto paměť nevyužijete na jiné účely, než pro grafiku, nicméně tato hodnota není odečítána z celkové dostupné operační paměti počítače. Poslední hodnota pak uvádí, kolik operační paměti by dodatečně systém mohl grafice poskytnout a kolik jí uvolní.

Pokud tedy máte externí grafickou kartu, uvidíte na druhém řádku, kolik má paměti, a na třetím řádku pravděpodobně nulu.

Pokud máte integrovanou grafickou kartu, uvidíte nulu na druhém řádku a na třetím uvidíte, kolik paměti vyhradil ovladač při spouštění Visty. O tolik paměti méně ve vašem počítači bude dostupné pro další programy.

Pozn.: Většina informací je čerpána ze zdroje uvedeného výše, nejedná se však o doslovný a ani ne kompletní překlad.